SolidWorks 2004

Úvod

Následující úvodní příklad je určen pro velice rychlé seznámení se způsobem práce a možnostmi software SolidWorks. Je určen především pro ty, co neradi čtou obsáhlé návody, ale radši samostatně zkoušejí "co to umí". Navazující příklad s názvem Projekt - Motorka pak podrobněji, ale stejnou formou, rozpracovává jednotlivé možnosti práce v tomto programu. Na úvod je vhodné seznámit se s řadou informací uvedených v tomto příkladu. Lépe se tak dá porozumět způsobu práci i proniknout do používané terminologie.

Terminologie

• Hrana. Místo, kde se v určitém úseku setkávají dvě plochy nebo dva povrchy. Hrany je možno vybírat pro kreslení, kótování a řadu dalších operací.
• Osa. Přímka, která se používá k vytváření geometrie modelu, úpravám jeho vlastností nebo vytváření vzorků. Osu je možno vytvořit řadou různých způsobů, včetně průniku dvou rovin.
• Plocha. Hranice, které pomáhají definovat tvar modelu nebo povrchu. Plocha je volitelná oblast (rovinná i nerovinná) modelu nebo jeho povrchu. Například plné těleso obdélníkového průřezu má šest ploch.
• Počátek. Zobrazuje se jako dvě šedé šipky a představuje výchozí bod modelu o souřadnicích (0,0,0). Je-li aktivován náčrt, zobrazí se jeho počátek, který představuje bod o souřadnicích (0,0,0), červeně. Rozměry a vztahy je možno přidávat k počátku modelu, nikoli však k počátku náčrtu.
• Rovina. Plošná konstrukční geometrie. Roviny lze používat k přidávání dvojrozměrných pohledů a řezů modelem, k vytváření neutrální roviny v nákresně a podobně.
• Vrchol. Bod, ve kterém se protíná dvojice nebo několik čar nebo hran. Vrcholy je možno vybírat pro kreslení, kótování a řadu dalších operací.

Pozn.: Odstavec Terminologie je přejat z oficiální dokumentace k software SolidWorks. (Nápověda, Úvod do SolidWorks, IntroducingSW.pdf)

Základy ovládání

1. Založení nového souboru

Po aktivování programu SolidWorks ikonou na pracovní ploše nebo jiným běžně používaným způsobem, je zpravidla program nastartován do následujícího okna (obr.1). Odtud již lze pracovat s roletovým menu i s některými ikonami. Přístupné jsou především oblasti nápověd, nastavení a založení nových nebo otevření dříve vytvořených souborů.

Obr. 1 Pracovní prostředí programu SolidWorks 2004

Při zakládání nových souborů je uživatel dotazován, co bude vytvářet (díl, sestavu nebo výkres). Práce se zpravidla zahajuje vytvořením 3D modelu jedné součásti. Startujeme tedy položku Díl (obr.2).

Obr. 2 Založení nového dílu, sestavy nebo výkresu

2. Vstup do skicáře a vytvoření 3D modelu

Startem programu je zobrazeno následující prostředí (obr.3a). Zde již lze např. zviditelnit nebo potlačit viditelnost některé z rovin (obr.3b), měnit nastavení světel i upravovat (volit) materiálové vlastnosti budoucích objektů (obr.4). Kliknutím pravým tlačítkem myši na příslušné položce je totiž zobrazeno aktuální menu, umožňující provádět nejen výše popsané úpravy.

a)

b)

Obr. 3 Pracovní prostředí programu SolidWorks

Obr. 4 Definice a změna vlastností materiálu

Pro vlastní kreslení je nezbytné zvolit kreslicí rovinu, kliknutím levým tlačítkem myši na příslušné položce stromu (FeatureManager), ve které bude kreslen základní 2D tvar budoucího tělesa. Následuje zpravidla přechod do Skicáře, prostřednictvím ikony Skica umístěné v levé horní části ikonového menu a následného kliknutí na vedlejší ikonu s názvem Načrtnout (obr.5).

Obr. 5 Obrazovka Skicáře

Pro kreslení 2D elementů definujících budoucí konturu je aktuálně změněno zobrazení nabídky ikon. Lze např. od ruky naskicovat obdélník a kružnice (obr.6a) a následným zavazbením definovat jejich přesné rozměry i vzájemnou polohu (obr.6b). Pro toto zavazbení je k dispozici ikona s názvem Inteligentní kóta.

a)

b)

Obr. 6 Náčrty a vazbení ve skicáři

Po naskicování základního tvaru tělesa je možno okno opustit, kliknutím na trojúhelníkovou ikonu v pravé horní části pracovního prostoru (obr.6b). Po následujícím kliknutí na ikony Prvky a Přidání vysunutím, je možno definovat směr, velikost tohoto vysunutí i případné zkosení bočních hran (obr.7a).

a)

b)

Obr. 7 Tvorba 3D tělesa dle skice

Vytvořený díl lze dále upravovat např. tvorbou dalších skic na rovinných plochách a následným přičítáním nebo odečítáním takto vytvořených těles (obr.8a). Další z možností je i volba zaoblení nebo sražení hran dílu (obr.8b).

a)

b)

Obr. 8 Tvorba skice na jedné z ploch tělesa (Díl1.SLDPRT)

3. Tvorba sestavy

Sestava již vyžaduje více jednotlivých dílů, a proto je nutné znovu projít body 1 i 2 a definovat tak jejich tvar. Dále pak založit nový soubor pro sestavu a vložit do něj jednotlivé vytvořené díly (soubory). Určit jejich vzájemnou polohu a povolit jen některé stupně volnosti. Dále lze např. provádět kontroly rozměrů dílů v sestavě nebo sestavu rozpohybovat.

4. Výkresová dokumentace

Z jednotlivých dílů nebo celé sestavy lze velmi snadno vytvořit technický výkres. Stačí vložit pohledy na 3D model, přidat např. řezy a provést okótování. Jednou z velkých výhod takto vytvořeného výkresu je jeho propojení na ostatní prvky (soubor dílu a soubor sestavy). Jakákoli dodatečná úprava rozměrů dílu např. v souboru dílu nebo v souboru sestavy je automaticky provedena i v těchto dalších propojených souborech.